Sporé zbytky dříve tolik mohutného skalního hradu (dodnes se zachovala asi ¼ jeho původní velikosti) uprostřed těžko prostupných močálů vás uchvátí i dnes. V poslední dobou je Jestřebí známo spíše problémy s pro okolní domy nebezpečným odpadáváním kusu skály, na které zřícenina stojí. Domimantní pískovcový suk uprostřed otevřené krajiny vychází asi 25 metrů nad nevýrazný kopeček, který je ale nad okolím vyvýšen o dalších 25m. Jeho dřívější plná velikost jej předurčila pro vybudování opevněného sídla. Z torza hradu je přístupné pouze dolní plató, prudké schůdky za romantickým lomeným portálkem prochází bývalou hradní studnou. Na horní (o 11 metrů vyšší) plošině se zachoval zbytek 0,5 m vysokého hrazení, zakončeného 2m širokými a 1,8 m vysokými stínkami. Zbytky jiných staveb a tesaných prostor jsou dnes vesměs nečitelné. Pomohli tomu kromě povětrnostních podmítek zejména lidé - skálu s hradem v 18. stol. lámali na stavební materiál.… číst dále
Staveništěm hradu se stal charakteristický skalní blok se základnou užší, než byla horní plocha. Dnešní stav je díky velkým destrukcím částí této skály v 19. století pouze torzem původního. Plocha hradu se výškově rozpadala do dvou úrovní. Na nižší dnes vstoupíme novogotickým točitým schodištěm, vestavěným do bývalé studny. Nad jejím vyústěním se doposud dochovala prostora s dražemi pro upevnění konstrukce rozměrného šlapacího kola, pro něž musela být vysekána odpovídající dutina. Protože vysoké, strmé až kolmé stěny skalního suku poskytovaly dostatečnou ochranu, nebyla na jejich okraji stavěna hradba v pravém slova smyslu, ale pouze parapetní zeď s cimbuřím. Ze zástavby nižší části hradu se dochoval pouze zbytek jedné zahloubené budovy. Většina staveb zde zřejmě byla ze dřeva. Parapetní zeď s cimbuřím, dosud částečně dochovaná, lemovala i věžovitý skalní blok, vypínající se nad úrovní nižší části hradu. Ta ho obíhala ze třech stran formou úzkého ochozu.… číst dále
Nejstarší zmínky o hradu Jestřebí jsou po první jeden a půl století jeho existence spojovány s pány z Dubé, významným šlechtickým rodem, který se ve druhé polovině 13. století spolu se svými příbuznými erbu ostrve protlačil na přední místa české stavovské společnosti. Vůdčí roli mezi nimi hrál nejvyšší komoří Jindřich, který se roku 1295 píše z Dubé a Jestřebí a při zasedání zemského soudu o dva roky později jako Heinman z Jestřebího. V listině datované kolem roku 1300 je poprvé výslovně uváděn hrad (castrum) Jestřebí. To byla však na dlouhé století naposledy, kdy se v pramenech se jménem Jestřebí setkáme. Nevíme ani, zda se tyto zmínky týkají hradu v naší lokalitě, není totiž vyloučeno, že původní sídlo tohoto jména stálo někde jinde - možným kandidátem je například doposud bezejmenný nedaleký hrad na Konvalinkovém vršku v katastru města Doksy. Po celé čtrnácté století prameny o Jestřebí mlčí a znovu se… číst dále