Nejvýraznější dominantou krajiny kolem Mimoně je tefritová hora Ralsko, jejíž zalesněný kužel se tyčí téměř 400 m nad okolí. Na jeho vrcholu stojí pozůstatky stejnojmenného hradu, který patříval k předním oporám Vartemberků, ovládajících až do 16. století celou oblast. Tradice, opírající se jednak o románský charakter některých architektonických prvků, jednak o jméno Heřmana z Ralska z rodu Markvarticů, jak nazýval Paprocký a po něm i Palacký komořího knížete Soběslava II. (1173–1178), považuje Ralsko za jeden z nejstarších severočeských hradů a klade jeho počátky již do 12. století. Není však spolehlivá. Pochybnosti vzbuzuje jak sám přídomek Markvartice Heřmana, který se výslovně v listinách nedochoval, tak skutečnost, že další zmínky o Ralsku pocházejí až z konce 14. století. Je dokonce sporné, zda Ralsko, které získal v r. 1377 jako dědický podíl Jan z Vartemberka, znamenalo hrad nebo jenom poplužní dvůr ležící… číst dále
Kdysi sídlili na hradě Ralsku loupeživí rytíři, kteří škodili celému okolí. Nejvíce to pociťovali kupci, kteří cestovali po staré cestě ze Žitavy přes Svébořice do Prahy. Když už řádění loupeživých rytířů překročilo všechny meze, rozhodli se obyvatelé sousedních vesnic hrad přepadnout. Od jednoho zajatce, kterému se podařilo z hradu uprchnout věděli, že na hradě každé ráno otevírají bránu a vyhánějí na pastvu hradní dobytek. Stejně tak večer, když uslyší cinkání zvonků krav, otevírají brány. Ozbrojení muži z vesnice se tedy jednoho dne vmíchali mezi stádo a když obyvatelé hradu otevřeli bránu, využili překvapení, vnikli do hradu a hradní posádku přemohli. Hrad vyplenili a zapálili. Obě vesnice byly za svůj čin povýšeny na města. Jedna dostala název Mimoň a druhá Stráž pod Ralskem.