Zbytky zřejmě opevněného sídla se nacházejí na klesajícím konci úzké ostrožny přímo nad Velenicemi. Místo bylo okolními obyvateli nazýváno Schlossberg – Zámecký vrch, v literatuře se nejčastěji objevuje pod jménem Velenice (dříve Wellnitz). Může se však jednat i o tzv. Strahov, historickými prameny doložený v 15. století. Funkce lokality je vzhledem k dosud neprovedenému archeologickému výzkumu sporná, přestože obecně se hovoří o hradě. Není totiž zřejmé, jak rozsáhlá lokalita původně byla, neboť do dnešní doby se dochovaly pouze základy hranolové stavby – snad věže, úzký do podloží vytesaný sklep a několik stop úprav terénu. Zajímavá je absence stop po obvodovém opevnění případného hradu, které naprosto chybí jak na okrajích ostrožny, i směrem k pokračující ostrožně. Pouze v jednom místě se dochovala asi 2 metry široká částečně přitesaná spára, sahající ovšem pouze asi do dvou třetin šíře ostrožny, a rozhodně naprosto nedostačující… číst dále
Obec Velenice, o níž máme první zprávu z r. 1399, leží 4 km severně od Zákup podél Svitavského potoka, v údolí hlubokém několik desítek metrů, které se táhne od severu k jihu. Západně od obce svírá hlavní údolí s postranním úvalem místy téměř svislými stěnami ohraničený jazykový ostroh, pohodlně přístupný pouze od severozápadu, kde přechází v rovnou náhorní plošinu. Na ostrohu stával nevelký hrad, jehož zbytky jsou zde patrné podnes. Nejzazší část ostrohu byla chráněna čtverhrannou věží, z níž se zachovalo zdivo. Dále k severu jsou základy přibližně čtvercového obytného stavení, do skály vytesané sklepem a malý příkop, přetínající ostroh napříč. O těchto pozůstatcích se zpravidla hovoří jak ohradě, ale mohlo jít i o tvrz či opevněný dvorec. Ve 14. století patřily Velenice i sídlo v jejich sousedství Pancířům ze Smojna, pravděpodobně jako manství pánů z Lipé. Zprávy o Velenicích jako žitavském manství svědčí… číst dále