Dnešní svatyně nahradila středověký kostel téhož zasvěcení, poprvé zmiňovaný roku 1357 jako kostel farní. Středověký kostel neměl věž, nedaleko stávala dřevěná zvonice se zvony z let 1525 a 1577. Kostel byl zničen při požáru v roce 1670, poté byl znovu postaven ve stylu raného baroka. V letech 1859–64 byl přestavěn pseudogoticky. Autorem této poněkud bizarní, a ve své době i kontroversní úpravy byl architekt Josef Míča, zámecký stavitel Oktaviána Kinského. Regotizace se netýkala interiéru, ten zůstal raně barokní. Kostel získal věž nad západním průčelím a následně byla zbořena stará dřevěná zvonice. Kostel byl znovu vysvěcen 9. července 1864. Kostel ve 20. století značně zchátral, na počátku 21. století byl prohlášen kulturní památkou a díky místní iniciativě začala jeho obnova.