Kostel je orientovaná jednolodní stavba. Kostelní loď je čtvercová s hranolovitou věží s nárožními pilastry a cibulovitou bání na západní straně, presbytář je od lodi značně odsazený a stejně jako loď čtvercový. Při jižní stěně presbytáře je barokní sakristie s drobnou novodobou předsíní. Presbytář je zaklenut jedním polem křížové žebrové klenby s terčovým svorníkem, bez konzol. V závěrové stěně za oltářem je zachováno gotické hrotité okno s kružbou. Vstup do kostela je podvěžím barokní věže za níž je v západní zdi lodi ústupkový gotický portál. Loď je plochostropá, gotický stav může indikovat ústupek ve zdivu, který mohl sloužit k ukotvení na krovu nezávislého falešného stropu lodi či přímo původního krovu. Na západní straně lodi je dřevěná kruchta, na kruchtě varhany z roku 1893 od kutnohorské firmy Mölzer. Zařízení barokní z doby kolem roku 1740. Na hlavním oltáři obraz sv. Markéty z roku 1684. Prameny doloženy… číst dále
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1257 z přídomku Luthera ze Suchdola. Samotný kostel je poprvé zmiňován jako farní v registru papežského desátku k roku 1352, jde však o raně gotickou stavbu z 2. poloviny 13. století – K. Kibic a V. Vaněk předpokládají její vznik kolem r. 1280. V 16. století byla fara neobsazena a po třicetileté válce již nebyla obnovena. K tomu došlo až o století později, když byla roku 1751 do Suchdolu přenesena nedávno zřízená fara z Vysoké. Kostel byl přestavěn v několika (nejméně ve třech) barokních fázích. Nejstarší z nich je doložena dendrochronologickými daty krovů do doby po roce 1708. Další fáze zřejmě následovala před rokem 1738, kdy se pozornost přesunula na vybavení interiéru – byly pořízeny nové oltáře, kazatelna, byl vymalován strop lodi. Jakési rozsáhlejší, avšak blíže neurčené práce jsou doloženy k roku 1775 – tehdy snad mohla vzniknout současná okna a někdy… číst dále