Sv.Barbora
© Hana Kubikova 05/2004
Chrám svaté Panny Barbory v Kutné Hoře je jednou ze čtyř staveb v Čechách, provedených podle francouzského katedrálního schematu, tj. jako vícelodní basilika s chórovým ochozem a kaplemi (dále katedrála sv. Víta na Pražském hradě, presbytář kostela sv. Bartoloměje v Kolíně a klášterní kostel Panny Marie v Sedlci). Podélnou osu celé disposice tvoří široká hlavní loď, přecházející na východě ve vysoký chór o stejné šíři a výši (přes obě patra chrámu). Na hlavní loď navazují patrové vnitřní boční lodě. V úrovni přízemí na ně plynule navazuje chórový ochoz o téměž polokruhovitém půdorysu. Na vnější straně ho obtáčí řetěz chórových kaplí na lichoběžníkovém půdorysu, vymezeném trojúhelnými pilíři vnějšího opěrného systému chóru. První patra vnitřních bočních lodí končí s přechodem hlavní lodi do chóru. Vnější boční lodi jsou pouze přízemní a proti vnitřním lodím směrem k východu kratší. Chrám má tedy na úrovni přízemí pět… číst dále
Stavba farního kostela započala rokem 1388. V první etapě se jí chopila parléřova huť. Ničivé husitské války znamenaly pro výstavbu dlouhé zdržení. Teprve až v osmdesátých letech 15. století se našlo dostatek vůle a peněz pro pokračování. Místní kameník Hanuš se nadále řídil sto let starými parléřovskými projekty. To však bylo poněkud v rozporu s moderním stavitelstvím – proto byl z Prahy přivolán M. Rejsek, který nadále stavbu vedl společně s ředitelem stavby Michalem Smíškem. Rejsek však 1506 umírá – stavba ještě 6 let pokračuje dle jeho projektů. R. 1512 se díla ujímá další ze slavných stavitelů své doby, Benedikt Reit. Před ním stál úkol nejtěžší – zaklenout hlavní loď. I na tohoto architekta si následně sáhla smrt, proto práce po roce 1534 probíhají jen pomalu. Město díky menším výnosům ze stříbra chudne a tak je roku 1558 stavba zastavena jakož to finančně neúnosná. Zlomem je až zásah nově příchozích jezuitů do časem zchátralé katedrály,… číst dále
|
Přihlášení |
