První tvrz ve Ptení stála již r. 1378 za Archleba ze Stařechovic. R. 1464 jako odúmrť po Janovi z Víckova připadla králi Jiřímu z Poděbrad. Ten ji prodal Hynkovi ze Zvole. Zničena asi za česko-uherských válek.
V obci Ptení je dominantní zámecká budova, vzniklá z tvrze. Ta však měla svého předchůdce. První tvrz v tehdejší středověké vesnici stávala asi zcela jinde. Ptení samotné se totiž dělí na dvě části - na Ptení a Nové Ptení. Samotná ves je poprvé uvedena již k roku 1131 v soupisu olomoucké kapituly, ale trvalé osídlení je zde již od doby bronzové. Tvrz je poprvé doložena v roce 1378, kdy ji vlastnil Archleb z Kunštátu a Stařechovic. Tehdy ji postoupil s dvorem, částí Ptení a dalším majetkem Benešovi z Víckova a jeho synu Janovi. Tito vladykové tehdy sloužili pánům z Kravař, držitelům nedalekého hradu Plumlov. V roce 1407 postoupil tvrz a dvorec Jan své ženě Ofce. V této listině je jediná zmínka o její poloze, která měla být směrem k severně ležícímu Bernovu (zaniklá ves a dnes mlýn). Tato lokace tak vylučuje místo dnešního zámku. Po Janovi drželi tvrz jeho syn a vnuk, oba též Janové. Po smrti posledního Jana z Víckova přišlo Ptení s tvrzí jako odúmrť králi Jiřímu z Poděbrad. Ten majetek prodal v roce 1464 Hynkovi ze Zvole a na Kolštejně. Při prodeji v roce 1480 Janu Heraltovi z Kunštátu se již tvrz neuvádí. Zřejmě zanikla za česko-uherských válek v 70. letech 15. století. Tehdy Hynek ze Zvole byl velkým odpůrcem husitského krále.
Rozehnal Ivo - zdroj - František Spurný a kol. Hrady zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku Kniha 2 Severní Morava, 8.10. 2022
