Horní hrad v Otaslavicích vznikl kolem roku 1330 za Alšíka z Otaslavic, r. 1353 písemně zmiňován, zničen asi r. 1423 husity, r. 1492 se již uvádí jako pustý. Zbytky hradu se nacházejí v místní zástavbě, dochována hradní studna a sklepení.
V obci Otaslavice nalezneme u nás poměrně unikátní dispozici dvojhradí, tedy dvou od sebe oddělených hradů, které prošly zcela odlišným historickým vývojem. Otaslavický horní hrad se nacházel zhruba 80 metrů před dochovanou věží dolního hradu. Zaujímal plochu asi pouhých 20x13 m na úzkém skalním hřbetu nad říčkou Brodečkou. Mezi oběma hrady byl asi 16 m široký příkop. Dnes se v prostoru horního hradu nachází zástavba, která celý hradní pahorek přebudovala. Některé části opevnění byly použity na strži k zídkám či jsou ukryty v zástavbě. Pod jedním z domů se dodnes nachází hradní sklepení a část hradní studny. Stavitelem horního hradu byl pravděpodobně Alšík z Otaslavic. Písemné zmínky jsou z r. 1353. Tento hrad pravděpodobně zbořili husité r. 1423 pod vedením Diviše Bořka z Miletínka. Již nebyl obnoven a jako náhradu si v tomto roce pořídil Boček z Otaslavic vodní tvrz v prostoru říčky Brodečky v místech dnešního statku. Ani ta však neměla dlouhého trvání. Velkou zajímostí zdejší dvojhradní dispozice jsou právě husitské události. Přestože oba hrady dělil vylámaný příkop, byly rozděleny i v rámci vyznání. Horní hrad byl katolického směru a dolní naopak vítal reformy a kališnictví. Pravděpodobně sousedé a rodinní příbuzní do příchodu husitských jednotek nebyli v otázkách církevních ve své domovině nijak horliví. Příchodem vojska však došlo na lámání chleba. Osazenstvo horní hradu už na kališnickou cestu přejít nedokázalo. Naopak dolní hrad díky bratrům Puškům z Kunštátu za své učinkování v Čechách byl tehdy v naprostém bezpečí. Nikdo netušil, že se za rok karty obrátí a dolní hrad dopadne díky Albrechtovi Rakouskému úplně stejně.
Ivo Rozehnal, 4.8. 2015
