Přibližné místo po tvrzi postavené před r. 1386 a zaniklé v 1. třetině 16. století. Bližší podrobnosti o podobě tvrze a její přesné poloze nejsou známy.
Přesná lokalizace tvrze není známa, literatura ji obecně klade do prostoru severně až severozápadně od kaple na návsi. Východiskem pro obě varianty je ještě na počátku 20. století patrný náznak příkopu orientovaný severojižním směrem v zahradě domu č. 20. Tento příkop mohl tvořit západní část fortifikace kolem pahorku jádra východně od něj, jak uvádí F. Musil, oproti tomu M. Plaček předkládá druhou možnost, podle které zbytek příkopu tvořil naopak zbytek východní části dvojitého prstence příkopů kolem jádra situovaného na západ od něj, jehož existenci naznačuje pravidelné zaoblení parcely na mapě stabilního katastru z r. 1834. O tom, která ze dvou vedle sebe ležících lokalit je skutečným tvrzištěm, může s definitivní platností rozhodnout pouze archeologický průzkum.
Zany, 19.6. 2007
V pramenech se Dětkovice uvádějí od 14. století, roku 1385 držel část vsi Zdeněk ze Šternberka. O rok později je zmiňován i další díl vsi s tvrzí, který prodával Štěpán z Vartnova bratřím z Radovesnic. Roku 1391 koupil od Myslibora z Radovesnic díl s tvrzí Petr z Kravař, který jej o sedm let později prodal Bohuňkovi Puklicovi. Krátce poté se zboží dostalo do zeměpanského držení a roku 1407 jej markrabě Jošt zapsal Sulíkovi z Konice. O osudech tvrze v průběhu 15. století víme velmi málo, v pramenech se zmiňuje k letům 1446 a 1480-1504. Roku 1541 při prodeji Dětkovic Janovi z Pernštejně již tvrz zmíněna není.
Zany, 19.6. 2007
(podle M. Plaček: Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí, Libri, Praha 2001)