Téměř zaniklý hrad. Stavebník a doba založení neznámí. Jméno hradu patrně odvozeno od rodu leníků olomouckého biskupství, jehož předkové byli Albert a Dětřich Stange. V pramenech zmiňován až roku 1381 jako dědictví pánů ze Šternberka. Roku 1480 se uvádí jako pustý.
Reliéfní pozůstatky a fragmenty zdiva hradu, který existoval dle archeologických nálezů již koncem 13. století. První písemná zmínka z roku 1381 hovoří o Novém Hradě a příslušnosti k dědickému panství - hrad Dědice je nazván Starým Hradem. Hrad Stagnov je pravděpodobně pojmenován po purkrabím Miloty z Dědic Stangeovi. Již zmíněného roku 1381 je hrad v držení Petra ze Šternberka, od konce 14. století vlastní panství Kravařové. V roce 1525 se uvádí jako pustý, městečko pod ním, zvané Hrádek, je pusté o deset let později. Dle nálezů keramiky je však zánik Stagnova možno řadit do období husitských nebo česko-uherských válek ve 14. století. Hrad se skládal ze dvou částí, předhradí a vlastního hradu, kterým patřil k typu hradů s plášťovou zdí. Jestliže se chceme vydat na tuto zříceninu, tak z Rychtářova po červené, dále můžeme pokračovat směrem k Ruprechtovu po červené a modré k hradu Kuchlov. Z opačné strany od Ruprechtova po modré ke Kuchlovu a dále cestu známe.
18.7. 2002
Hrad Stagnov, později nazývaný Nový hrad, stával západně od obce Rychtářova na ostrohu nad říčkou Menší Hanou; místo, na němž jsou dosud patrné zbytky zdí a náspů, se dodnes nazývá Hrádek. Hrad Stagnov se v pramenech připomíná pouze v r. 1381, kdy byl součástí račického panství; v r. 1535 se už uvádí jako pustý. Zanikl asi v době Česko-uherských válek v druhé polovině 15. století.
Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku - Jižní Morava, 23.4. 2004
