© Karel Husák, 11/2005
Z někdejšího kostela sv. Michala existuje dnes jen kamenný sokl průčelní stěny, jeden pilastr na nároží sousedního domu a sousední výklenek se sochou sv. Jana Nepomuckého. V místě hlavního portálu stojí empírová kašna. Konventní budova se do Krajské ulice otevírá klasicistní fasádou s vysokým pilastrovým řádem. Ostatní strany jsou prosté, nepravidelně členěné. V bývalém rajském dvoře lze vidět gotické arkády křížové chodby, ostatní interiéry jsou výsledkem barokních a pozdějších úprav.
Klášter byl u staršího kostela založen pravděpodobně v polovině 13. století. Za vlády Karla IV. všechny objekty prošly důkladnou přestavbou, jejíž pozůstatky jsou dodnes viditelné (arkády rajského dvora). Při husitském dobývání města nebyl snad přímo poškozen, další soužití komunity s převážně nekatolickým městem však bylo až do počátku 17. století problematické. Klášter i kostel byly poškozeny živelnými pohromami (1511 zemětřesení, 1519 požár od blesku aj.). Od roku 1628 se připravoval materiál na důkladnou přestavbu, zahájenou po skončení třicetileté války. Kostel svatého Michala byl přestavěn v raném baroku podle projektu G. D. Orsiho (1672–85), úpravy konventu se omezily na důkladnou opravu a nové uliční průčelí. Počátkem 18. století si dominikáni zřídili na přilehlém parkánu velkou zahradu s "lusthausem", zřízeným z jedné hradební věže. Klášterní komunita byla roku 1788 přemístěna ke svatému Jakubu (bývalý minoritský klášter),… číst dále
|
Přihlášení |
