Tunel je postaven na jednokolejný provoz. Vzhledem k mělkému nadloží vede většinou pod nezastavěnými plochami: bývalou kapucínskou zahradou, Wintrovou ulicí a dvorem za jezuitskou kolejí. Oba portály jsou kamenné, s lícem z velkých pravidelně opracovaných kvádrů. Bývalá výpravní budova zastávky Litoměřice město je postavena ve stylu střízlivé neorenesance. Střední pavilon je dvoupatrový, obě křídla s krajními rizality (zachovalo se jen jižní) jednopatrová. Všechny části budovy kryjí nízké valbové střechy.
"Polabská dráha", stavěná počátkem 70. let 19. století společností Rakouské severozápadní dráhy z Nymburka do Prostředního Žlebu se kromě nástrah poříčního terénu musela vypořádat i s průchodem intravilány několika měst. Nejsložitější situace byla v Litoměřicích, kde hustá předměstská zástavba neumožňovala průchod mezi návrším, na kterém stojí staré město, a Labem. Městská rada nabízela pro nádraží pozemek na někdejším Děkanském poli, přibližně v místech, kde je dnes horní nádraží, společnost však tuto nabídku neakceptovala vzhledem k tomu, že trať by tam musela od Labe z obou směrů vystoupat. Proto nezbylo, než staré město podejít tunelem a nádraží umístit značně daleko od něj, na volné pozemky mimo zástavbu. V dubnu 1872 začala v zahradě kapucínského kláštera stavba více než 300 m dlouhého tunelu. Technickým problémem byla velmi malá výška nadloží nad jeho klenbou, což způsobilo, že se tunel skládá z několika oblouků tak,… číst dále