Hrubé česle s kolejištěm drážky na odvoz zachyceného odpadu
© Ivan Grisa, 05/2007
Zdymadlo sestává z následujících částí: - přechod železniční tratě Lysá n. L. – Děčín jedním polem betonové lávky světlé šířky 10 m mezi dvěma schodišťovými věžemi, - malá a velká plavební komora u střekovského břehu - čtyři jezová pole světlé šířky 24 m, - průtočná vodní elektrárna u ústeckého břehu. Zdymadlo lze přejít po lávce, otevřené v roce 1930. Jedná se o velkoryse vybudovaný objekt, který slouží jak veřejnému provozu, tak částečně i technologickým potřebám zdymadel. Na obou koncích je uzavíratelná mříží. Přístupná byla zřejmě od počátku volně (bez mýtného). Při velké opravě zdymadel v polovině 90. let 20. století byla dočasně uzavřena, získala však novou povrchovou úpravu všech částí, rekonstruováno bylo i osvětlení. Celková délka zdymadel činí 280 m, výška vzdutí Labe 7 m. V elektrárně jsou osazena tři soustrojí o instalovaném výkonu 3 x 5 MW.
Výstavba zdymadel byla součástí kanalisace labsko-vltavské vodní cesty, která probíhala od 90. let 19. století za účelem vytvoření podmínek pro celoroční plavbu, ochranu před povodněmi a výroby energie. Se získáváním zkušeností a zdokonalováním stavebních postupů byly v rámci kanalisace budovány stále rozsáhlejší objekty se zvyšujícím se dopadem na vodní tok i jeho okolí. Vlastní budování pozdějších Masarykových zdymadel bylo zahájeno v roce 1923 úpravami na obou březích řeky. Do roku 1936 byl vybudován objekt, sestávající ze dvou plavebních komor, čtyř jezových polí a vodní elektrárny. Nahradil tak původně uvažované tři plavební stupně, které měly vzniknout mezi Lovosicemi a Ústím. Při stavbě zdymadel bylo nutno upravit oba břehy ve značné délce tak, aby odpovídaly nové výšce hladiny. Na konci II. světové války sabotážní jednotky wehrmachtu objekt zaminovaly, aby jej bylo možno při ústupu poškodit. Tuto akci se podařilo německým zaměstnancům… číst dále
|
Přihlášení |
