Ústí n. L.-železniční most
© licence CC0 06/2012
Most začínal opěrou, ukončující násep, po kterém vedla železnice z tehdejší stanice Rakouské severozápadní dráhy Ústí (Aussig), přejmenované záhy na Střekov (Schreckenstein, dnes Ústí n. L. Střekov). Mezi tuto opěru (na plánu mostu z počátku 20. století označena I) a první pilíř (II) byla vložena plochá příhradová konstrukce se spodní mostovkou délky přibližně 22 m, po které vedla železnice. Pod tímto polem vedla jednak silnice Kramoly – Litoměřice (dnes Střekovské nábřeží), jednak tudy sjížděla rampa od spodního podlaží mostu. Ta začínala polokruhovitým prostranstvím před tehdejším hlavním vjezdem do pily firmy A. Köhler (dnes prodejní sklad a. s. Lineta) a stoupala podél zmíněné silnice v délce přibližně 60 m. Poté ostrým obloukem vjela do 5 m širokého otvoru brány, vytvořené v pilíři II. Hlavní část mostu tvořila ocelová nýtovaná konstrukce, uložená na pilířích II – V. Ta překračovala Labe a kolej levobřežní přístavní vlečky třemi poli světlé… číst dále
Most vznikl v rámci stavby tzv. spojovací dráhy v Ústí. Společnost Rakouské severozápadní dráhy po prohrané válce v roce 1866 nabídla rakouskému státu, že postaví tratě na česko-slezském pomezí, požadované Pruskem v rámci mírové smlouvy. Za to však požadovala udělení koncese na tzv. polabskou dráhu Kolín–Lysá n. L.–Litoměřice–Střekov–Děčín–Prostřední Žleb s odbočkou do Ústí (k nádraží ÚTD), která jí měla umožnit jednak podíl na přepravě severočeského hnědého uhlí do vnitrozemí monarchie, jednak přímé spojení s železniční sítí sousedního Saska. Finančně vyčerpanému státu nezbylo než nabídku přijmout. O prioritě spojení s uhelnou pánví svědčí to, že spojovací dráha byla otevřena zároveň s úsekem Lysá n. L.–Střekov (jak výše uvedeno 1. ledna 1874), zatímco úsek do Děčína až s několikaměsíčním zpožděním. Trať byla budována od roku 1872. Bylo třeba vykoupit a zbořit jeden dům v ústecké Labské ulici a zadní trakty několika… číst dále
|
Přihlášení |
