Předbělohorské sídlo mocného rodu pánů Smiřických, probíhala zde příprava protihabsburských činů r. 1618. Konfiskovaný majetek později v držení např. Valdštejnů, Pernštejnů, či Sitzendorfů. Od roku 1895 slouží pro potřeby Parlamentu.
Tato vyhlášená národní kulturní památka, kdysi hlavní sídlo mocného rodu Smiřických, tvoří neodmyslitelnou součást Malostranského náměstí. Čtyřkřídlý palác s centrálním dvorcem a nárožními polygonálními vížkami vystupuje do náměstí přízemní arkádou a čtyřmi podlažími. Sdružená okna v prvním a druhém patře zdobí nadokenní římsy, střední osy doplňuje čtveřice vysokých pilastrů. V mnoha místnostech se dochovaly původní renesanční trámové malované stropy, někde kromě renesančních i barokní klenby. Palác je velmi známý také příhodou z května roku 1618 – tehdy byl dějištěm utajeného jednání protihabsburské koalice. Projednávaly se zde plány na další postup proti císaři, který vyvrcholil defenestrací místodržitelů. Objekt je využíván jako jedno ze sídel Parlamentu ČR.
Mass, Turyna Petr, 15.1. 2006
Stáří městiště, na kterém palác stojí dokládají jeho gotické sklepní prostory. Dnešní stavba zabírá parcely tří až čtyř původních středověkých domů. Přední dům (směrem do náměstí) zakoupil r 1573 J. Smiřický ze Smiřic. Stává se tak hlavním sídlem rodu. K podstatné přestavbě doško až za Zikmunda Smiřického po r. 1603 – od té doby malostranské náměstí zná nárožní věžice tohoto paláce. R. 1612 je přikoupen a připojen přiléhající Chlapovský dům (jenž dříve patřil mimo jiné např. Bohuslavovi Hasištejnskému z Lobkovic). 22. května 1618 je do objektu Albrechtem Smiřickým svolána tajná schůze protihabsburské stavovské opozice, kde si účastníci upřesnili své budoucí jednání. Majetek Smiřických byl po dějinných zvratech samozřejmě konfiskován, palác se tak dostává do rukou Valdštejnů, Pernštejnů, karmelitek a SItzendorfů. Dům u Montágů, jak je palác také nazýván získal své jméno po r. 1763 za Pavla Montága – ten jej nechal v letech 1764-65 přestavět…
číst dále
Mass, Turyna Petr, 26.1. 2006