umělá jeskyně sv. Františka Xaverského

Ze severního okraje Tuchoměřic kolem někdejší jezuitské rezidence vychází silnice k Lichocevsi, po níž vede též červená turistická značka. Ta však zakrátko z ní odbočí vlevo na polní cestu, překročí železniční trať a po dalších 400 m dojde k božím mukám s odpočívadlem. Asi o půl kilometru dále po červené je u cesty směrovka doprava (východním směrem) na travnatou cestu, která vede na návrší do malého hájku, kde se ukrývají obnovená hranolová boží muka sv. Salvátora. Z červeně značené poutní cesty však také odbočuje travnatá cesta opačným směrem, tedy k západu, stočí se více doleva a pak lze zahlédnout na nevýrazném skalním vršku asi nejvýznamnější zdejší památku: umělou jeskyni sv. Františka Xaverského, bohužel bez sochy umírajícího světce, která zmizela údajně již koncem 19. stol. Jeskyně je otevřena západním směrem, stojí tedy zády k poutní cestě. Barokní objekt patří k souboru drobných stavbiček vybudovaných při někdejší poutní cestě v letech 1711-1712, který je od r. 1958 zapsán v seznamu kulturních památek ČR.